Ten pocit...

7. července 2018 v 18:44
Ten pocit, že se vše událo kvůli tomu,
že jsi během pár měsíců ztratil vše,
na co jsi byl zvyklý a jen si chtěl
plnit své sny.

Ten pocit, když ti lékaři nepomůžou,
ale přitíží a ty se musíš s tím vypořádat sám.

Ten pocit, když jsi v minulosti věděl,
co bylo pro tebe lepší a rodiče ti to neumožnili
a kvůli tomu jsi hledal spásu na špatném místě
a kvůli tomu sis nadrobil další problémy.

Ten pocit, když z těch problémů,
které být ani nemuseli se musíš dostat sám
a když se z nich konečně dostaneš
a dbáš na tom, aby jsi je zase nenadrobil,
rodič ti zakáže věc, která bránila přivolání
problému a přesvědčí tě o hlouposti
a ty tu hloupost kvůli tomu uděláš
a máš s tím doživotní trable.

Ten pocit, když nemáš nikoho blízkého než rodiče,
kteří ti skoro v ničem nerozumí
a musíš se prokopat životem sám,
je to jako být hozen do vody a naučit se plavat,
jinak se utopíš.

Ten pocit, že vše se dá snadno nenávratně ztratit
během jedné minuty a ty víš, že je vše ztraceno.
 

Nic se mi nedaří

11. května 2018 v 17:00

Včera jsem dělala pořádek v rubrikách na svém starém blogu. Když jsem jeden název rubriky smazala, smazaly se mi všechny rubriky, ale pak se ukázalo, že smazané nejsou, jen se nezobrazujou, takže se mi všechno posralo!!! Dneska jsem si založila nový e-mail a vůbec se nemůžu na něj přihlásit, protože se vůbec na Seznamu nezobrazuje přihlasovací řádka nebo jak tomu chcete říkat!!!

Vše, co mě trápí v jednom článku

3. května 2018 v 14:44

Všichni mi dávají v rodině najevo, že mě nemají rádi. Nikdo nemá zájem se semnou bavit. Věnujou se mi jen tehdy, když mi něco vyčítají, nadávají mi, nebo mě rovnou zbijou za drobnost. Němám žádnou oporu, když mě něco trápí. Nemám ani kamarády. Jen 3 lidi, které jsem si sehnala v pc hře Prší a vyměnili si kontakty. Je to nespravedlivý pocit, že máma tráví daleko víc času s mou sestrou a ještě k tomu ráda. Opravdu si celý život nevystačím jen s imaginárními přáteli a Anděly. Mám deprese jen z toho, že nemám žádné rozptýlení ať už konverzačně nebo zábavou. Na mém sebevědomí nepřidá ani fakt, že jsem za celý svůj život nedokázala vůbec nic. Nevydělala jsem si zatím ani korunu kvůli svému zdravotnímu stavu, moje 2 další blogy nemají skoro žádný úspěch a moje tělo a vlasy jsou hnusné. Od dětství jsem poslouchala netaktní kecy od žáků a učitelů, že jsem tlustá, že bych neměla jíst tatranky a dezerty, které mi dávala máma na svačinu. Od 13ti let se snažím mít dokonalou postavu, ale zatím jsem si přivedla jen zdravotní problémy a oprus doktorů!!! I když jsem anorektička nebyla, všichni mi cpali léky, který mi spíš ublížily než pomohli, ale i tak jsem je musela brát rok!!! Důvod? Protože jsou všichni vysazený na moje chování, které ve srovnání s některýma lidma je úplně v pohodě!!! Očima všech jsem člověk, který má nárok jen poslouchat rozkazy a řád, nic jiného!!!

Kam dál

Reklama